Lucie

Dvacet osm dní v sukni

Být osmadvacet dní v sukni mi přineslo větší pocit křehkosti a volnosti. Pocit, že si pluju po ulicích jako víla.

Osobní záměr: Změnit vnímání sama sebe, být si více vědoma sama sebe.
Poselství šamanského bubnu: Harmonizace vody a ohně, duchovní dospělost, přijetí kvalit cyklů života, příchod nové inspirace, otevření nových cest, vědomé spojení s energií nové doby, setkání se svými stíny

Období Nov - dorůstající luna – vnitřní dítě

V tomto období jsem pocítila vyhladovělost po otcovské podporující bezpečné náruči a ocenění.
Potřebu žít spontánní, hravý a jen přijímající způsob žití.
Cítila jsem silně pocity smutku z osamocení, vzteku ze ztráty kontroly a z bezmocnosti.
Objevil se velký strach ze spontánnosti projevovat to, co právě cítím, nedůvěra ve své pocity, objevilo se silné sebehodnocení, vztek na svou „hodnou a vyhovující“ holčičku a na potřebu mít vše pod kontrolou.

Děkovný dopis UZNÁNÍ mému magickému dítěti:

Mé magické dítě,
děkuji Ti za tvou odvahu, sílu a vytrvalost na své cestě. Jsi hravé magické dítě, plné Světla a Lásky. Jsi radost, štěstí, krása, soucit a tanec života. Máš pochopení, lásku a světlo pro každého. Miluješ hudbu, tanec, zpěv, bouřky, vítr, kameny, řeky a louky, motýly a květiny.
Miluješ lidi a udělalo bys pro ně cokoliv - až jsi ztratilo sebe samé. Zapomnělo jsi, kým jsi, ztrácelo jsi svou sílu, hodnotu a odvahu. Žádalo jsi lásku a několik let jsi chtělo, aby ostatní viděli to, kdo opravdu jsi - protože Ty samo jsi to nevědělo. Prošlo jsi smutky, zklamáním a bolestí v lásce.

Já jsem v  pracovním životě dosáhla úspěchů a získala mnoho cenných zkušeností, ale také zakusila mnoho ran a deziluzí. Přesto jsem dokázala skutečně odpustit a s vděčností to nechat odejít. Probudila jsem díky Tobě svou spící část, začala se dotýkat sama sebe, svých emocí a své podstaty, znovu jsem vstala a šla odhodlaně hledat svou skutečnou cestu a své skutečné Já.
Opustila jsem výnosnou práci, společenský život plný zábavy, pohodlný život plný pěkných věcí a své úspory vložila do hledání sama sebe. Vytvořila jsem si novou práci – své poslání a přes kritiku a hodnocení své rodiny a okolí jsem neustoupila a pokračovala ve svém tzv. „ bláznivém“ plánu dál. Nebála jsem se jít i do dluhu, totální nejistoty, improvizace a bláznivých nápadů. Došla jsem k hlubinám své duše, narazila na své dosud neobjevené stíny, strachy, vzteky, probrečela mnoho času, ale s odvahou jsem se jim postavila a přijala je.
Uvědomila jsem si vážnost, důležitost a zodpovědnost své práce. Zvědomila jsem si tak také více hodnotu své práce a viděla, kolika lidem bylo pomoženo najít se či se přiblížit více k sobě, ke svým skutečným pocitům a pravdám. Otevřela se tak i srdce lidí, byla jim předána opravdovost, pravda a uvědomění si žitých iluzí, her a rolí. Pracovala jsem a pracuji s hlubokými bolestnými informacemi a to vyžaduje velkou odvahu, sílu, zodpovědnost a moudrost.

Toto vše jsem dokázala díky Tobě, mé magické dítě, umělo ses rozhodnout. Jsi silné, odvážné a láskyplné a já si Tě velmi vážím.

Já jsem teď velká a Ty jsi, magické dítě, stále mou součástí a od této chvíle se budu snažit být s Tebou ve vědomém spojení častěji. Potřebuji tvou moudrost, sílu a odvahu.

 Období Dorůstající luny do úplňku – puberta, dospívání

Objevily se pocity strachu z vyjádření skutečných pocitů a projevení se mé podstaty.
Zvědomila jsem si, že jsem vždycky chtěla, aby mne okolí vnímalo jako sympatickou, milou a hodnou dívku, která všem vyhoví a pomůže, aby byla přijímána. Pocítila jsem vědomě svůj obrovský strach z převzetí zodpovědnosti za svá rozhodnutí, slova a chování. Pochopila jsem, že již není možné se schovávat za sukně mámy nebo ramena táty. A zároveň přebírat zodpovědnost za náročné životní situace či problémy své rodiny a přátel a za potřebu jim pomoci, ulehčit jim jejich situaci.
A pocítila jsem velkou vyhladovělost po BEZPEČNÉ silné mužské náruči, lásce a obdivu.

Vzpomněla jsem si, že v období počátku menstruace, kdy jsem vstupovala do dospělosti, jsem se styděla za to, že jsem již žena. Měla jsem pocit, že teď když jsem žena, mohou si všichni muži nyní na mne „dovolovat“; potřebovala jsem se proto opět schovávat do role dítěte - a dle toho jsem se i chovala tak, abych muže odradila.

V rámci cvičení jsme si s kamarádkou připravily menstruační rituál, abychom se vědomě spojily se svou menstruací, ženstvím a vstoupily tak do dospělosti. Vyprávěly jsme si navzájem své příběhy, které jsme prožívaly od deseti do jednadvaceti let, abychom si zvědomily své hrané role hodných holek a rebelek a také to, jak prožívala naše rodina a my samy svou první menstruaci. Setkání jsme zakončily hostinou z jahod se šlehačkou. Pak jsme si předaly navzájem dar, který nám připomíná naše ženství. Od přítelkyně jsem dostala červený totem síly s obrázkem tanečnice Luny.

Odrazovým můstkem do dospělosti pro mne byl přijatý názor a reakce okolí – „Říkáš nesmysly, vymýšlíš si, máš bujnou fantazii“, nebo přijatý pocit, že „nikoho můj příběh nezajímá, ani co říkám, neposlouchají mne, protože prý fantazíruju, raději bych měla mlčet,“ apod. V té době jsem se zřejmě odstřihla od své fantazie, své intuice – své vnitřní moudrosti, měla jsem pocit, že mne to odděluje od přátel, podrobuje výsměchu, a tak jsem se přidala k většinovému proudu názorů.

V rámci cvičení tohoto období puberty jsem se šla porozhlédnout po tržnici po tom, co můj teenager musel odložit…a hle! Našla jsem skleněnou sovu, která teď na mne moudře kouká z poličky. Má vnitřní moudrost.

Dopis otci od mladé dívky:

Milý táto,
mám Tě moc ráda a chybíš mi. Přeju si Tvou pozornost a srdečnou otcovskou náruč. Chybí mi Tvá podpora, zájem o mne a pochopení. Povídání s Tebou o mužském světě, Tvá ochrana před kluky, co mě balí a nemyslí to se mnou dobře. Chci být Tvá holčička, Tvá princezna, můj táto.
Teď potřebuju Tvé rady, v době, kdy dospívám a poznávám mužský svět. Nevím úplně, co to je mít každý den tátu, a nevím, co to je být milovanou tátovou holčičkou.

Teď jsem dospělá a respektuju Tě. Respektuju to, jak to vše máš, i když s tím nemusím nutně ve všem souhlasit nebo tomu rozumět. A vím, že já to mám jinak - po svém.  Každý má jiný život a nedá se srovnávat, a proto nechci od Tebe teď už žádné rady. Jako dospělá si přeju Tvůj respekt k tomu, kdo jsem a jak žiju. Chci, abys na mě byl pyšný.

Období úplňku a couvajícího Měsíce – přivítání dospělosti a zvědomování, fáze odpouštění

Toto období bylo pro mne velmi radostné a hravé. Tanec ve vodě, porodní rituál - vědomý vstup - zrod do nového vnímání sama sebe a do sebe- vědomí byl velmi inspirující a radostný.
Krátce nato začaly ke mně přicházet hojnosti nápadů, uvědomění, nových kooperací, pomoci - podpory a peněz.

Zvědomila jsem si vnitřně, že každé slovo má váhu a svou energii. Že i má slova v rámci práce, kterou dělám, mají sílu a váhu, a jak je velmi důležité mluvit vědomě a zodpovědně a nemluvit, je- li třeba ticha nebo uchování své energie, tj. neztrácet svou energii zbytečným mluvením, slovy, která nejsou podstatná či dávají sílu skutečně nedůležitým věcem. Začala jsem vnímat váhu toho, co říkám, co sděluji a důvěru ve svá slova.

Umím říct NE a dovoluji si každému nevyhovět, umím odmítnout s láskou a nemám už strach. Nepomáhám, nepodporuji tam, kde to není třeba, přenechávám zodpovědnost tomu, komu patří. Rozlišuji, kam vložím svou energii a pozornost. Ctím své pocity a hlídám si svou energii. Jsem zodpovědná sama k sobě a vnímám váhu své pomoci.

Hraju ve svém životě různé role – role dcery, sestry, tety, vnučky, přítelkyně, známé, ženy, koketující milenky, partnerky, lektorky, obchodnice a hravého dítěte - a vše je pro mne v pořádku, přestala jsem se vnitřně kritizovat a zlobit na sebe, že se pokaždé chovám jinak, že nejsem sama sebou, a naopak jsem přijala tyto své role jako nedílné součásti své osobnosti – přijala jsem samu sebe. Naučila jsem se vědomě přeskakovat do konkrétních rolí a jazyků, kterým konkrétní lidé rozumějí a já tak mohu vyjádřit podstatu svého sdělení.

Cítím respekt k mužům, k tomu, co říkají a jak jednají. Nejsou pro mne již ti ješitní „ucpaní“ egomané a kluci, kteří jen poměřují své síly. Vážím si jejich ochranné bojovnosti, odvahy a vůle.
Více jim důvěřuji a dávám jim šanci mi pomoci a podpořit mne. Cítím, jak moc muže ve svém životě potřebuji a jak muž je nezbytnou součástí mého života. Líbí se mi jejich obdiv a dávající pocit, že být ženou, je dar.

Otevřelo se mi také nové vnímání plynutí peněz. Spadla myšlenka omezená pouze na měsíční pravidelný příjem určité hodnoty. Peníze přicházejí tak, jak právě potřebuji, ve správné výši i čase.
Rozšířilo se mi vnímání hojnosti na hojnost nápadů, pomoci, podpory, vhodných příležitostí.
To vše vede s pomocí mých dosavadních schopností a silnějšího cítění k příjmu v podobě peněz.

Mohu svobodně tvořit, dělat, co mne baví a těší. Uvědomila jsem si, že není třeba se srovnávat, někam patřit, někomu se podobat či se poměřovat a bát se kritiky.
Přišlo silné uvědomění, že nikdo nic nedělá lépe či hůře, ale JINAK, a že NIKDO nemá patent na to, jak se co má dělat. Mohu stát při sobě a „hrát si“ a buď se ke mně někdo přidá nebo ne.

Milostný dopis:

Můj milovaný,
posílám ti tento úryvek z knihy, je moc pěkný, mám pocit, že to vystihuje naši milostnou minulost a že jsi to takto měl a uměl, jsi pro mne opravdovým mužem, za toto poznání a možnosti si ve tvé náruči prožít svou ženskost Ti děkuji a je to má poklona Tobě … A je to pro Tebe taky ode mě takové hezké rozloučení, děkuju Ti, L.

„ Aby se muž stal úplným, musí do svého těla vstřebat božské ženské energie, které může žena v sobě uvolnit jen skrze opravdu dobré fyzické milování. Ale k tomu muž musí být skutečně mužem. Musí být schopen ženu skutečně milovat, to znamená milovat ji nesobecky během fyzického milování. Musí být schopen přijmout a vyjádřit dostatek lásky svým tělem, aby se mohl dotknout té nejvyšší části ženy, musí milovat natolik, aby uvolnil božské energie z jejího nejhlubšího středu. Být schopen milovat tímto způsobem je jediná autorita, kterou muž nad ženou může mít.

Žena, je-li ve své přirozenosti, není závislá na muži. Ona ho miluje. V lásce není přítomná závislost ani strach ze ztráty. Žena je ze své podstaty pasivním, přitahujícím principem. Je neodolatelným živoucím magnetem. Přitahuje k sobě skrze svoji přirozenost takového muže, který je schopen milovat ji pravdivě a božsky. Není to otázka volby.“

Úryvek z knihy "Sexual Love the Divine Way" od Barryho Longa 

Období couvajícího měsíce a Novu – fáze odplavování starých vzorců a bloků a vstup do vyšších kvalit, nová volba

V této fázi jsem se vědomě propojovala s vodou. V té době přišla povodeň, deště, které mi pomohly nechat mé staré bloky a vzorce odplavit. Fáze přinesla nové inspirace a hojnost v mé práci.

Období nov – úplněk

Úplněk jsem strávila u ohně, kde jsem si díky přítelkyni uvědomila svou bohyni v sobě, procítila ji a došlo mi, že stojí přede mnou velká výzva - být vědomou dospělou ženou. A to mi přináší naplnění, pocit opravdového štěstí, tento vnitřní klid.
Bylo načase otevřít své srdce své bohyni. Vnímala jsem, jak se o tomto úplňku rodí ve mně nová kvalita, kvalita mé skutečné podstaty. Vědomá dospělá žena, která ví, co chce, a chce radostně žít.

Zároveň přišlo také uvědomění si mé schopnosti silného vnímání, cítění energií lidí samotných či obrázků a fotek, schopnosti napojit se na ně a vyjádřit jejich emoce a energie přes své tělo.

Náhle po tomto uvědomění přišel velmi silný déšť. Oheň byl uhašen a já s velkou vděčností a s velkými díky jsem jen tak uprostřed noci stála a nechala tuto silnou sprchu deště mnou protékat a smývat ze sebe staré vnímání sama sebe a starých vzorců.

Období úplněk – nov

Začala fáze uvědomění si bohyně v sobě. Přicházejí další nové inspirace k práci a energie k nové tvorbě a realizaci.

Šamanská cesta k odpuštění a uvědomění si sama sebe
Lucie – 18.4. 2013

Záměrem této meditace bylo dojít k tomu, čeho se v sobě nejvíce bojím a co nechci vidět.
Na cestě mne vedla božská matka Marie.

Objevila se přede mnou božská matka Marie, chytila mě pevně za ruku a běžela se mnou do tmy. Probíhaly jsme černými pavučinami, které se před námi rozestupovaly, běžely jsme rychleji a rychleji. Pevně jsem ji držela za ruku a běžela s velkou důvěrou, beze strachu a s odvahou za ní. Doběhly jsme do tmavé černé jeskyně. Uvnitř jsem spatřila na kolenou sedící sklíčené své spící Já. S hlavou v dlaních a plačící. Božská matka Marie přivolala světlo, které kuželovitě osvítilo mé sklíčené spící Já. Přišel Archanděl Matka Sophia a Archanděl Rafael. Všichni stáli u mého sklíčeného spícího Já, na které jsem s velkou bolestí a lítostí hleděla. Uvnitř sebe jsem pocítila velký smutek a silný pocit bolesti, který vyústil v pláč. Bylo mi tak nesmírně líto, že jsem tuto část v sobě tak dlouho věznila a nedávala jí pozornost. Bylo mi mého sklíčeného spícího Já tolik líto a tolik mne mrzelo, že jsem si této části sama sebe nevšímala a tolik ho sama trýznila. Pocítila jsem, jak je krásné a hluboké, že je Láska, že je Světlo. Objala jsem tuto svoji část a vydala se z jeskyně ven. Prošla jsem hustým tmavým lesem a přede mnou se rozprostřela velká louka plná květin a motýlů. Elementární bytosti mi zdobily vlasy květinami a já tančila život. Tančila tanec živlů, tanec probuzení, tančila jsem divoce, radostně, vzletně i plynule. Tančila radostí, že žiju. Má spící část vzhlédla do nebe a promlouvala s Lunou. Luna dostala podobu bílé ženské tváře, která se mnou komunikovala. Poté mi božská matka Marie a Archanděl Matka Sophia otevřely nebeskou bránu. Gaia a elementární bytosti otevřely přede mnou bránu života, novou krajinu, kde uprostřed tekla řeka. Vstoupila jsem do jejího středu a lehla si do ní. Řeka tekla plynule a rychle. Nechala jsem své tělo a vlající vlasy plynout volně s řekou, protékala mnou, protékala kolem mě a omývala celé mé tělo. Mezitím vlk a vlčice vstoupili do řeky, oba z jiného břehu a plavali k sobě, až se s láskou setkali.
Vystoupili jsme na břeh a volně, svobodně kráčeli všichni cestou vpřed.
Vlk a vlčice pobíhali za mnou, přede mnou i kolem mě a chránili mou cestu.
Mé aurické pole se rozšířilo do všech stran a Archanděl Rafael ho celé obalil svým léčivým smaragdovým světlem.

Lucie